Září byl v našem oddíle hektické, kromě pravidelných závodů, tréninků jsme pořádali náš první oblastní závod. Teď, když je trochu času se aspoň v krátkosti můžeme vrátit k létu.
Poslední týden v srpnu proběhlo naše tradiční letní soustředění. Tentokrát jsme zavítali nedaleko Dvora Králové nad Labem. Základnou se stal a zázemí nám po celý týden poskytl kemp Svaté Kateřina, který leží uprostřed lesa v hlubokém údolí obklopeném množstvím pískovcových skal s mnohými terénními detaily. Ideální pro nové zážitky i OB zkušenosti. Soustředění probíhalo za podpory Ministerstva obrany a i díky podpoře se povedlo cenu sedmidenního soustředění dostat pod 1300 Kč na osobu (ubytování, jídlo, a startovné na třídenním závodě OB). Přípravu tréninků, programu a další jsme si zajišťovali sami. Řidiči vezoucí účastníky soustředění pak mohli čerpat náhradu za použití vozidla (příspěvek na benzín).
Po příjezdu a ubytování nastal tradiční průzkum základny a jejího blízkého okolí. Jelikož už účastníci byli rozděleni do družstev, vznikli tak tři pěkné OB mapy.
Večer už nás čekala první OB disciplína – nočák. Sotva se pořádně setmělo rozzářili se v kempu a jeho okolí malá světélka čelovek. Naštěstí jsme nikoho nerušili. V celé Svaté Kateřině jsme byli totiž sami.
Hned další ráno proběhl tradiční biatlon, takže kromě orientace jsem celé dopoledne stříleli za vzduchovek a trénovali hod na cíl. Kdo měl ještě sílu a zkušenost mohl před obědem vyzkoušet jeden OB okruh, který využíval především vrstevnic údolí v kterém se naše základna nacházela.
Odpoledne jsme pak vyrazili na průzkum skal. Nebylo by to OB soustředění nevyužít přitom mapu. Náhorní plošina s mnohými terénními detaily a prudkým klesáním k naší základně přímo vybízela důkladně potrénovat vrstevnice. Celá trať se tak soustředila na terénní tvary a postupy po vrstevnicích. To by však pro některé bylo moc jednoduché a tak ti zkušenější měli mapu pouze vrstevnicovou. Všichni výborně zvládli, pouze kontrola na malém terénním tvaru v prudkém svahu dělala problémy. Je pravda, že v této části byl les méně přehledný (mnoho malých stromků). Výborně si z tratí poradil Jakub a jeden z mála u těžké kontroly nezaváhal. Při cestě zpátky se nám jeden účastník trochu zatoulal. Proběhla tak rychlá a úspěšná pátračka.
Další den na nás čekala navigačka, která je především o komunikaci a týmovém duchu. Časy byly tentokrát dost vyrovnané. Po obědě jsme se vydali do nedalekého centra lesní výuky, kde jsme se nedozvěděli jak se v lese běhá, ale naopak jak to v takovém lese běží. Především jsme se dozvěděli kdo se stará o stromy, zvířata a které v našich lesích můžeme potkat a vidět. Průvodcem celého odpoledne nám byl místní lesník. Dokonce jsme mohli pěkně potrénovali i skok do písku 🙂
Večer nadešel čas pro odvážné. Stezka odvahy opravdu ukázala, kdo má pevné nervy. Stezka se tentokrát klikatila podél skal. Nechyběl ani oběšenec (Jarmila). Letos se nejstarším příprava opravdu vyvedla.
Ve čtvrtek proběhla kradačka, po které družstva získaly poslední souřadnice nutná pro cestu k pokladu. Kradačka byla proti loňsku částečně vylepšené. Díky drobným změnám ještě více rozhodovala organizace a spolupráce v družstvu. Rozhodovaly především chyby. Po ukončení se zjistilo, že několik bodů v lese zůstalo.
Odpoledne nám zbyl čas na návštěvu nedalekého Dvora, kde jsme se seznámili s výrobou vánočních ozdob, historií města a nechyběla ani cukrárna pro doplnění energie před zítřejším hledáním pokladu.
Ráno po rozcvičce a snídani tak nastal čas vyrazit za pokladem. Mapy k pokladu byly rozdány již na začátku, nyní bylo nutno najít výchozí bod z kterého bylo třeba určit souřadnice bodů, na kterých bylo možno najít nápovědu. K pokladu se vyráželo v časových rozestupech podle počty získaných bodů během předchozích dnů. Poklad se nakonec schovával u jedné skalní věže. Všechny družstva k němu zdárně doputovala.
Po přepravě podkladu na základnu, jeho spravedlivém rozdělení a obědě byl nejvyšší čas připravit se na odpolední 1. etapu třídenních závodů Ceny východních Čech. Závody naštěstí probíhaly nedaleko, i když objížďka cestu trochu protáhla. .
Účast na ceně byla vysoká a tím pádem i vysoká konkurence. Na závodech jsme si nevedli špatně. Počasí nám celé soustředění přálo a až na občasné přeháňky v noci bylo počasí ideální (ani vedro ani zima). Pouze poslední etapu později startující běželi již v dešti.
Zázemí i jídlo bylo výborné. Snad i příští rok bude soustředění vyvedené jako ty předchozí. Krátké video naleznete na Youtube
