Po letních trénincích přišlo na řadu letní soustředění.
Soustředění začalo za opravdu letního počasí. Po příjezdu jsme vytvořili dvě družstva, kdy každé si vytvořilo originální jména. Supermelouňáci i Strážci pokladu, tak mohli vyrazit hledat dopisy, které jim ukáží cestu k pokladu. Dopisy dlouho skryté nezůstaly a tak podle instrukcí v nich uvedených, všichni vyrazili k Hlavatici, která nás celým soustředěním provázela, hledat první klíč.
První klíč byl po chvíli hledání nalezen a tak už stačilo zkontrolovat, zda-li střelka cestu zjevila. Zatím ne a tak jsme k Hlavatici vyráželi kontrolovat směr střelky každý den.
Při cestách do skal a na zajímavá místa v okolí, družstva získávala další klíče. Teploty byly stále vysoké a proto nechybělo ani koupání.
O neméně teplých nocích jsme tak mohli sledovat hvězdy a to jak na hvězdárně za odborného výkladu (tady jsme sledovali především planety), tak pouze okem při spaní pod širákem.
Poslední klíč získalo družstvo Supermelouňáků za velmi pěknou mapu naší základny. I když to není fér, protože Strážci pokladu také vytvořili výbornou mapu. Klíč však mohlo dostat pouze jedno družstvo.
Následující ráno pršelo, přesto bylo třeba vyrazit k Hlavatici zkontrolovat střelku. Déšť cestou ustal a tentokrát cesta byla zjevena. Střelka se konečně od severu vychýlila. Obě družstva vyrazila v určeném směru a za pomocí instrukcí z dopisů, nalezených po příjezdu, zdárně nalezla pod skalou ukrytou truhlu. Cesta k truhle však nebyla úplně jednoduchá a truhla je opravdu zasloužená.
Teď už stačí pouze truhlu otevřít a zjistit co se v ní skrývá. Žádné družstvo však nemá klíče komletně. Všichni tak pochopili, že ani bez těch slabších to nepůjde.
Po chvíli byla truhla otevřena. Teď už stačilo truhlu dopravit na základnu. S tímto úkolem si družstva za pomocí klacků, dobře poradila.
Další den nás čekal tříetapový závod “Rumcajsovy míle”. Všechny etapy se běžely v okolí skalního hradu Valečov, pod kterým bylo i shromaždiště.
Pořadatelé naplno využili okolního překrásného terénu, plného pískovcových skal. Pro většinu to byly první závody v takto náročných terénech a nevedli jsme si špatně. Pro všechny to byly další cenné zkušenosti. Nejde však jen o výsledky. Na prvním místě je vždy férovost a dokázat pomoci i těm slabším, kteří jsou neméně důležití. Naše liška může být tak spokojena a to i proto, že získala jméno Zikmund (Ziki).
Víte, že Zikmund je jméno německého původu? Vzniklo ze staroněmeckého jména Sigimund (sigi – vítězství, mund – ochrana) a vykládá se jako „vítězná ochrana, ochránce vítězství“. Což se k naší lišce docela hodí.
Vyhodnocení soustředění naleznete zde
Video zde
Fotky zde
A co napsali děti:
