Bílá Skála 2019

Kemp Bílá Skála ležící uprostřed lesů na pomezí České Kanady se na jeden týden stal naší základnou. V nezvykle deštivém srpnu byl konec prázdnin slunečný, rána byla teplá, což v tomto období často nebývá.

Po příjezdu a ubytování jsme tak mohli zahájit cestu k pokladu.
Letos jsme získávali číselné řady, které společně s šifrovacím klíčem a získáváním číslic pro stanovení počátečního bodu  pomohla získat poklad. Každé družstvo tak obdrželo šifrovací klíč.

První úkol byl jednoduchý. Stačilo vytvořit podrobnou orienťáckou mapu kempu.Všechna družstva se úkolu zhostila výtečně a tak si vysloužila první číslici potřebnou pro nalezení výchozího bodu k cestě za pokladem.

První dva dny byl kemp pouze náš. Na jídlo se zatím netvořily žádné fronty a tak jsme si v klidu mohli vychutnat dobrou večeři (jak pro koho). Poté začalo čekání na pořádnou tmu, aby družstva mohla získat první číselnou řadu pro vyluštění prvního kódu.

Tma přišla a tak se po kempu a jeho blízkém okolí rozkmitala světélka baterek. V součtu všech členů družstva nakonec noční závod vyhrálo družstvo Jakuba. Jakubovo družstvo tak mohlo začít luštit první číselnou řadu.

Druhý den po ranní rozcvičce a snídani nás čekal orientační biatlon. Před samotným závodem proběhl nácvik střelby ze vzduchovky a hodu na cíl. Jako nadějný střelec se ukázal Matěj, což potvrdil i při vlastním OB biatlonu a pomohl svému týmu k druhé číselné řadě.

I po závodě většina pilovala své střelecké dovednosti. Jelikož počasí nám přálo až moc, strávili jsme odpoledne v Jindřichohradeckém bazénu.

Následující den nás čekal po každodenní ranní rozcvičce navigační orientační závod za pomocí vysílaček. I když některá družstva k navedení toho hodně napovídala, k vítězství nakonec stačily stručné povely. Již třetí číselnou řadu tak získalo družstvo Jakuba.

Družstva, která si zrovna neužívala navigace, procvičovaly azimut. Za provedení azimutu, družstva získala další číslici k určení výchozího bodu k pokladu. Odpoledne bylo již volnější. Kromě vrstevnicové teorie se skládáním modelu na čas, proběhla první vodní bitva. Jen pro pořádek čtvrtou řadu za nejrychleji složený vrstevnicový model získalo družstvo Elišky.

Kemp se začínal pomalu zaplňovat. Další chatky obsadil oddíl z Českých Budějovic. Hradecký oddíl začal připravovat zázemí na víkendové závody Interkompas 45, jehož hlavním centrem byl právě kemp Bílá Skála. Těsně za kempem tak začal vznikat stanový tábor. Proto jsme se odpoledne stáhli dále za kemp, kde jsme nerušeně pilovali střelbu. Nejlepší ji zvládli v kleče i ve stoje. Před večeří nás čekala další vodní bitva.

Se setměním přišla stezka odvahy, kterou připravily starší děti. Některým před startem stezky odvahy v čím dál hustější tmě rychle docházela odvaha. Cesta byla vyznačena slabými světélky, v půlce s přechodem přes potok a bez baterek. Vlastní závěr stezky odvahy čekal u kříže, stojícího uprostřed velkého půlkruhu hořících svíček.Strach při cestě někteří zaháněli zpěvem, jiní jekotem. Odměnou pro všechny pak byl pohled na mléčnou dráhu, která protínala hvězdnou oblohu. V hlubokých lesích bez světel civilizace obzvláště jasnou.

Další den nás čekal boj o pátou číselnou řadu. V kradačce, která vyžadovala rychlost, přesnost a především výbornou taktiku, nakonec vyhrálo družstvo Zity. O poslední číselnou řadu se bojovalo hned vzápětí. K vítězství byla potřeba především paměť. Ač po výkonu družstva Zity skoro nikdo o vítězi nepochyboval, precizní výkon družstva Jakuba veškeré očekávání zhatil. Poslední číselnou řadu získalo Jakubovo družstvo.

Odpoledne se kemp dále zaplňoval. My však vyrazili do bludiště do Dolní Pěny na velmi pěkný závod, připravený SOS Jindřichův Hradec. Při netradičním závodě kde běžná taktika nestačila, bylo pořadí velmi překvapivé. Při tomto závodě se nikdo nemusel stydět za tempo 50 minut na kilometr. Pouze škoda, že na startu pro závodníky nebyla možnost mapníku. Ti co běželi za prudkého deště (jediný během našeho soustředění) měli situaci opravdu stíženou. Výborně zaběhly především děti. Jakub navíc jak se večer v nemocnici ukázalo, běžel se zlomeným malíčkem.

Číselné řady byly vypočteny. Číslice pro počáteční bod získaný. Vše vepsáno do šifrovacího klíče. Teď už stačilo rozdat mapu k pokladu (hledání v bludišti jsme kvůli dešti zrušili). I když kromě určení prvního bodu nebyl předpoklad, že se další bod podaří bez cesty lesem získat, ukázalo se, že máme některé děti dost vynalézavé. Za horečného použití internetu se někteří dostali k pokladu velmi blízko, aniž by museli vstoupit do lesa.

Ráno po snídani nastal čas vyrazit k pokladu. Někteří dravci vyrazili opravdu rychle. Všechna družstva však postupovala přes všechny body.
U pokladu bylo nejdříve družstvo Zity a vzápětí družstvo Elišky. Přesto museli všichni počkat na družstvo Jakuba, které v průběhu hry získalo většinu kódů k otevření pokladu. Nakonec poklad spatřil světlo světa. Bylo nutno jej i s truhlou přenést do tábora. To už byla pro naše děti hračka.

Čas oběda. Už se tvořily fronty. Bohužel se změnou obsluhy kuchyně klesla i kvalita jídla.

Odpoledne nás čekala první etapa třídenních závodů Interkompas 45. Start i cíl první etapy byl docela daleko, naštěstí šlo jen o krátkou trať. Po obědě tak začala předstartovní rutina – popisky, čipy atd.   Za horkého počasí jsme etapu zvládli. Někdo lépe, někdo hůře. Především musíme pochválit naše fáborky, které se pouštěly i do obtížných zkratek. Jednoduché zkratky chyběly. Obzvlášť dobře běžel Toník – třetí místo. I ostatní se snažili, i když to ne vždy vyšlo. Konkurence byla vysoká, závodů se účastnilo více než tisíc běžců od nás i ze zahraničí.

Kemp byl plný k prasknutí a tak není divu, že teplá voda zbyla jen na dříve startující. Večer hrála živá hudba a jelikož naše chatky stály nedaleko, bylo usínání za doprovodu živé hudby (někdy až moc).

Na druhou etapu jsme vyrazili auty. Shromaždiště bylo situováno na louce přibližně 5 km od centra. Start byl nedaleko a cíl pak přímo na louce. Jelikož jsme dorazili mezi prvními, obsadili jsme místo ve stínu. Druhá etapa byla klasika s menšími kopci než včera. Zato bylo více bláta, především v povinných podbězích pod silnicí. Výborně zaběhla Nela, která skončila na třetím místě. Škoda, že si v pátek vzala špatnou mapu a byla tak DISK. Po dvou etapách se na průběžném třetím místě držel Toník.

Poslední etapa se přesunula zpět do kempu, kde byl i doběh. Poslední etapa byla zkrácená. Výborně znovu zaběhla na třetím místě Nela. Toník bednu neudržel, ale i tak do cíle doběhl na celkově pěkném čtvrtém místě. Po obědě přišel čas balit. Auta byla opravdu napěchovaná. Cestou domů začalo pršet a citelně se ochladilo. Jakoby počasí udělalo symbolickou tečku za letošním vyvedeném soustředěním.Snad se podaří vše dobře zúročit v podzimní části sezóny, která začíná již tento víkend dvojzávodem u Chocně.

Rozbor soustředění, výsledky, GPS naleznete zde
Fotky zde

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakty

Mail: ob@okstrelka.cz
Mob.: 777 603 927

Přihlásit