Květnová soustředění

První dva prodloužené květnové víkendy byly ve znamení soustředění.

Nejprve proběhlo oblastní soustředění. Letos oblastní mládež zavítala na Slovensko. Běhali jsme v okolí Šaštína. Krásně průběžné borové lesy s množstvím terénních detailů a pískovým podložím prověřila mládež oblasti a mapově byla pro všechny velkým přínosem.

I když jsme trénovali na Slovensku, ubytování i stravu jsme měli zajištěnou v Lanžhotě na České straně. Tedy ubytování skoro všichni. Jelikož bylo o soustředění větší zájem, musela část osazenstva bydlet v nedaleké Břeclavi. Náš oddíl přijel osmimístným vozem a tak dojíždění do Břeclavi padlo na nás. Nakonec jsme tu jen přespávali a většinu času jsme trávili na trénincích nebo při rozboru v Lanžhotě.

Soustředění začínalo sobotním obědem a jídlo i prostředí stravování hodnotím velmi kladně. Sice (z mého pohledu) mohla být někdy volba jídla jiná, ale porce i kvalita super.

První trénink byl scorelauf. Účastníci soustředění byli rozděleni do čtyř výkonnostních skupin (složení skupin se dle momentální formy průběžně upravovalo). Výkonnostně nejjednodušší (nejmladší) skupina si zaběhla linii (běžela po trati vyznačené v mapě nikoliv v lese a pípala kontroly na které narazila). Tato skupina byla často stínovaná a vedla si dobře.

Sobotní trénink byl jediný kdy jsme zmokli. V průběhu tréninku začalo prudce pršet. Předčasně jsme se aspoň umyli.

Po večeři proběhl rozbor a naše skupinka ještě cesta do Břeclavi na přespání.

V neděli byly naplánované tréninky tři. Dopolední trénink byl hodně o jemných terénních tvarech. Běželo se relay a to ve dvojicích. Jeden z dvojce hledal kontroly po své levici od cesty a druhý z dvojce po pravici od cesty. Na daných místech se pak vždy potkávali. Cestou zpět si dvojce jen prohodila strany, takže zase každý hledal na své straně (levá nebo pravá). Nejmladší šli trať se stínováním a opět si nevedli špatně. Na závěr si dali ještě běžecký kilák, který museli ty starší zvládnout jako cestu na mapový start, před tím než vyběhli na trať. Počasí nám už v neděli přálo a na běh bylo ideálně.

Po vydatném obědě nás čekali dva tréninky. Opět v jiné části rozsáhlého lesa. Nejprve proběhl trénink square. Šlo o trénink na malé ploše, kdy kontroly byly umístěny na četných terénních detailech. Kontroly byly však vyznačeny pouze stojanem s krabičkou (bez lampionu). Šlo tak o přesné čtení mapy a vnímání terénních detailů. Nestačilo pouze doběhnout do prostoru, kdy pak už lze kontrolu v běžné situaci lehce nalézt. Mnozí tak měli problém s dohledávkou.

Druhý trénink byla klasická trať (dlouhé postupy). V čistém borovém lese určitě pomohl dobrý azimut. Já jsem stínoval Elen. Azimuty byly dobré, i když chyba se někdy na postupech vyskytla.

Když jsme se vraceli po sběru kontrol z tréninku (roznašeči kontrol vyráželi dříve před tréninkem a vraceli se až po sebrání kontrol společně osobákem, nikoliv autobusem jako zbytek), na státní hranice do ČR (most přes řeku Morava) nás zastavila hlídka policie ČR. Kontrola jestli ve vozidle nejedou náhodou utečenci. Když policisté nahlídli dovnitř usoudili, že pravděpodobně migranti nejsme. Sice jsme jeli ve špinavém sportovním oblečení a voněli během a lesem, ale zřejmě jsme vypadali jako typičtí našinci (někteří i dobře živení). Večer následoval rozbor postupů.

Poslední trénink proběhl o svátečním pondělí. Tentokrát byl terén trochu odlišnější. Terénní detaily sice byly také, ale navíc bylo i množství porostových detailů v polootevřeném terénu.

Jelikož šlo o trénink stavěný jako krátká, bylo důležité číst dobře mapu. Někteří se místy dost zamotali. Z našich pak výborně zaběhla Nela, která ukázala své dobré mapové schopnosti. Výborně běžela i Zita.

Po obědě za krásného slunečného dne následoval cesta domů.

Dle mého názoru si všichni soustředění užili. Mnozí předvedli i výborné výkony aspoň v jednom tréninku a určitě všichni udělali aspoň malý pokrok.

Následující soustředění jarní oddílové proběhlo v Ještědské oblasti.

Na soustředění jsme vyrazili již ve čtvrtek na večer. Cestou jsme ještě zvládli nakoupit zásoby. Zázemí pro soustředění nám poskytla chata ve Skalici nedaleko Nového Boru. Chata byla velká a prostorná. V bývalé stodole byla sauna s vířivka. Dokonce i zahrada byla prostorná. Velkou nevýhodou bylo však sociální zařízení. Na nabízenou kapacitu 21 lidí měla chata pouze jednu toaletu, navíc společou s koupelnou. I když byla chalupa velká v našem počtu jsme byli už poněkud stísněni.

Jelikož jsme dorazili až večer, nezbylo než si rozdělit postele (gauče) a jít spát. Ráno jsme stávali do krásného slunečného dne. Dopoledne jsme vyrazili na průzkum okolí. Naše první kroky vedli na nedaleký vrchol, který se tyčil nad vesnicí. I když byl vrchol zalesněn, poskytoval výhled do krásného okolí. Na vrcholu jsme si dali malý závod do kopce. Jde vidět že naše děvčata jsou rychlá a veteráni už nestíhají. Cestou dolů jsme si vyzkoušeli jeden krátký postup. Dvě možnosti – buď jít z kopce přímo na kontrolu lesem s kamenným polem nebo obíhat po cestě. Lesem to bylo cca 200 metrů s kontrolou na dohled, po cestě asi dvakrát delší. Mládež jednoznačně dala přednost přímému kratšímu postupu. Nezbývalo než rozhodnout závodem. Já jsem představoval kontrolu. Každý tak viděl kam běží. Závodem se ukázalo, že obíhat bylo jednoznačně rychlejší. Navíc přes kamenné pole riziko zranění a stížená možnost mapování. Samozřejmě do kopce by to již tak jednoznačné nebylo. Cestou na chatu jsme navštívili skalní byty, což jsou v pískovcové skále vytesané jeskyně, které dříve sloužily k bydlení. V dnešní drahotě bydlení by se také mnohým hodil y.

Na oběd jsme vyrazili do Nového Boru. Nakonec jsme našli restauraci přímo ve sklářském muzeu. Od stolu jsme tak koukali přímo do sklářské dílny, kde skláři foukali výrobky různých tvarů. Odpoledne jsme si udělali výlet do Modlyvého dolu. V okolí bylo množství pískovcových útvarů a tak jsme si ukázali jak vypadají v mapě.

Večer pak na chalupě někteří vyzkoušeli saunu a vířivku. To už jsme byli komplet, jelikož dorazil i zbytek osazenstva. Zvládli jsme ještě krátké vyhodnocení postupů ze soustředění oblasti a podívat se na mapu, kde se zítra poběží dva oblastní závody Ještědské oblasti.

Ráno proběhla znovu královská snídaně u velikého stolu. Na stole bylo vše co jsme měli a každý si tak mohl vzít podle své chuti.

Po snídani jsme vyrazili směr Bezděz. Centrum závodů bylo v obci Okna, která se nacházela nedaleko kopce Bezděz.

Oba závody probíhaly v mírně zvlněném většinou dobře průběžném borovém lese s množstvím pískovcových skal a skalek. Počasí nám přálo, předpovídaný déšť nedorazil. Osobně jsem si tratě užil a byla to změna proti závodům na Vysočině, kde bohužel takovéto terény nemáme. Konkurence byla vysoká. Mezi 700 závodníky jsme se úplně neztratili. V kategorii H40 jsme v odpoledním závodě získali dokonce jedno třetí místo.

Na oběd jsme si dojeli do Doks. Ze závodů se část vydala do krytého bazénu v České Lípě. Zde jsme se tak mohli trochu regenerovat a hlavně v klidu umýt. Část jela přímo na chalupu, kde připravili grilovaná kuřata k večeři.

Neděle byla chladnější, ale déšť se nám nadále vyhýbal. Pro tentokrát jsme vyrazili do Velkého Valtinova nedaleko Jablonného v Podještědí. Terén byl více kopcovitý, skály sice také byly, ale v menší míře. Navíc les nebyl tak pěkně průběžný jako včera. Někdy bíla barva na mapě byla hůře průběžná.

Na start i do cíle to bylo dva kiláky. Závod se mi také líbil i když se více chybovalo a dostavila se únava z předešlých dnů. Dnes výborně zaběhl Bertík, který ve třech závodech udělal velký progres. První závod DISK, druhý závod s velkou chybou čtvrtý, nakonec dnes s náskokem vyhrál.

Po závodě jsme zajeli na oběd do Jablonného a poté pokračovali na chatu.

Část osazenstva včetně mně večer vyrazila domů. Ti co zůstali zvládli ještě ve sváteční pondělí návštěvu skalního hradu Sloup a jeho skalnatého okolí.

Odkazy na výsledky i GPS naleznete v trénincích.

Žactvu jsme i díky podpoře Jihočeského kraje mohli z větší části uhradit náklady na ubytování i startovné. Podobně pak byl na oblastním soustředění příspěvek oblasti.

Květen je opravdu nabytý. Za čtrnáct dní nás čeká ještě mini soustředění v Rakousku a dále letní soustředění ve Švédsku.

Za finanční podporu činnosti klubu děkujeme Agentuře sportu, Jihočeskému kraji a městu Tábor.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ubytování na OB mapě

Stříbrné Hutě

Závody

Podpořili nás

Kontakty

Mail: ob@okstrelka.cz
Mob.: 777 603 927

Přihlásit